Neboli jehněčí polévka je vlastně skopový vývar se zeleninou. ILB do toho nandává mrkev, kedlubnu a něco jako brokolici. Brambory pak vaří odděleně ve slupce, jako vždy. Dneska jsme byli zas nahánět jehňata, a tak to tam mohlo dvě hodinky pobublávat a masíčko od kosti bylo fakt měkoučké. Škoda jen, že jedinou chuť tomu všemu dodával jen mastný lojový šlem povalující se spokojeně na hladině. Na zdejší poměry však delikatesa – asi čajovou lžičkou soli jsem to „dochutil“ a zbaštil plný talíř a závěrem co? No poděkoval, když bylo za co… 

Po x dnech nonstop hákování od rána do noci si dávám před "obědem" šlofíka, když tu: "BUM, BÁC! PRÁSK!!!" No nelžu vám, rány jako z děla, jež mě bleskurychle dostávají z limbu. Po chvilce zaslechnu ten hrozný hlas a už je jasno, že ILB se dala do klepání "hřízků," čili Harpijích řízků. Nevím, jak to dělá, ale ve výsledku ty smradlavé rozflákané flákoty naháže do rendlíku s hnusnou lepivou omáčkou a jíst se to ale opravdu nedá! A tak zas nebylo zač děkovat... Jsem zas sežral nejvíc té marmelády, kterou tu pravidelně zajídají ty extrakedry, no a už se nedivím proč.

Však nikoliv isl. dělostřelectvo (ani žádnou ármy nemají, blbečci), ale ten královský kedr zpřed více jak týdne, může se ode dneška pyšnit tímto skvostným názvem. Základem je totálně rozvařená rýže, rozteklý lůj, zakalená voda, v tom houževnaté flaksy a semtam tvrdá mrkev, to vše v jednom rendlíku v barvě tmavě bílé konsistence šlichta. Dal jsem jednu lžíci a upaloval, jdu nakrmit krávy, abych si uždíbnul kus ječmene a granulí... Snad ani sci-fi mágové Bradbury či Clarke by na tohle nepřišli. Pro úplnost - již ten vtíravý smrad dával tušit, že se ILB zase překoná. Posoudíme-li ty pomeje komplexně - tedy i vizuál, odér a (pa)chuť, jednoznačně nový leader.

Hlasování o jménu téhle velesračky se nakonec zúčastnil jen Štěpy, jehož postřehy jsem se nechal inspirovat.