Myslím, že v kontinentální Evropě se tomu říká hamburger, ono ostatně i tady, ale ten u benzínky byl o poznání stravitelnější (i když od Číňana z mlíčňáku je od Číňana z mlíčňáku, v Brně:-), proto přistupuji na označení "harpburger," který tu spatřuje světlo světa díky nezkrotné touze ILB škudlit na všem. Než se mu dostalo tohoto jména, byl pozřen ještě jako hamburger, jenž je stručně charakterizován ZDE!

... musím díky ILB chladit v potoku!

A mám to! Už to chápu, ale že to trvalo, než mi to došlo. Bylo přeci ale naprosto jasné...

Nejen G. nadužívá kečupu, by přeb(l)il tu (ne)chuť toho hnusu na talíři; a tady mu musím dát za pravdu! Vycházeje z postulátu, že kečup je opravdu z rajčat a nikoliv extraktem z krve a ovčích exkrementů (což by H. nečinilo nejmenší problém "vytvořit," když zavařuje i rebarboru), tudíž sladkokyselý, pod kteroužto chuťovou slupkou se lecjaký kentus takřka ztratí. Pak lze G. počínání vše (krom kafe) zalít touto červenou sósou zcela jistě ospravedlnit. Bravo, G.! Jen už mi necintej do přípravy "sendviče," když si dávám na znavený ledový salát prošlou majonézu, zatímco TY, ano, TY, si natíráš oříškovou sušenku máslem a kladeš na ni sýr, blbečku!