Už jen 2 měsíce!!!

G: Denjek, we are invited for the dinner to Stakkhamar! (sousední farma)

Z: OK, why not? Could be...

G: Maybe we will need a little help.

A tak jsme v 9 večer po dojení vyrazili k sousedům, kde se podávaly brambory s mlékem; čili prakticky ten samý hnus, kterým se tu ládujeme obden, samo že bez chuti a navíc toho bylo málo. Ale co už! Půlhodinku jsme poseděli a pak přišla na řadu "little help", která tu na Islandu znamená, že ti vrazí do rukou lopatu a ukážou na silo. Jelikož tu škudlí každý na všem, silo sestávalo ze 2 obřích kontejnerů nejspíš čórovaných z Emmy Maersk. PoSILOvání pak nabylo toho nejortodoxnějšího významu, když mi Foerster ukázal, že mám to nacucané zrní přeházet z jednoho kontyše do druhého.

Po hodince této little help mě odvolali na další štaci o pár set metrů dál, kde se na kamion nakládaly balíky senáže, tož abych už koukal taky něco dělat! A tak jsme se šoférem asi do půlnoci kurtovali balíky a nakonec skončili u čísla 38, což je vskutku zajímavá hodnota.

Po další hodince nakládka hotova, pročež Denjek šup šup zpět do Stakkhamaru zapoSILOvat si. Jo, největší parádička byla bezesporu ta žíravina, kterou se to obilí saturovalo, takže vás pálí jak huba, tak i nos. Naštěstí se kolem druhé ranní nedaří opravit traktor, takže G. volá Foersterovi, aby mu pomohl, čímž má půlnoční čtyřhodinová little help končí. A to jsem se chtěl na tu slavnostní večeři původně hodit do gala :-) Jsem to ale pako!!!

Jo a už jen září a říjen a dekuji se odsud!