Pabbi Denjek

V 10 večer mi buší na dveře S., že se jde mrknout na čerstvé, ještě vlhké hříbě. Prvně zkouším výraz jako běžně u oběda, že tohle teda ne! Nakonec však diplomacie poráží znechucení a jdu. Je totiž potřeba projevit zájem o hospodářství, ačkoliv je vám úplně u pchrdele... (ano, inspiroval jsem se Záskokem - 1:14:53). Jako hříbátko pěkné, nechalo se podrbat od všech zúčastněných a pak přišel na řadu taťka Zdenda. Jeden dotyk čumáku a koně byly rázem v trapu, což mi připomnělo předchozí zkušenost, kdy mi dali pochovat pokojně spící děcko, které se rázem rozeřvalo na celé kolo.