Den 44. - mi hlava nebere!

Dnes večer se tu opět udála (nejen pro líného Čecha, co si to ale umí spočítat) absolutně nepochopitelná věc. Je to na delší vyprávění, ale pojďme! Tak denně cpu kraví omladinu senem z cca 50 metrů vzdáleného ovčína, poněvadž tato krmě je ze zdejších nejhorší (šetříme ale úplně na všem, až se divím, že nesušíme hajzlpapír) a pro juniory prý dostačující. Leč venku chcanec a fičák, že by ani Ratha z vinárny nevyhnal, a tak těm nezletilým dávám sena, co je hned po ruce, lepšího určeného pro dojnice a dorostence. Gunnar má však oči na šťopkách, bere vidle a tu kopu přehazuje nazpět k dojnicím, abychom následně vyrazili pro seno v tom blizardu ven. No hned to shrnu: min. 20 úplně zbytečných minut (já kočíroval kotouč a Gunnar tu hromadu drržel) jsme jak kreténi jezdili v těch sračkách venku, abychom "ušetřili" kvalitnějšího sena. Ještě podstatná maličkost: když jsem wapkou hýřil sračky, jediné, co mi řekli, aby nenamoklo to seno, a ty vole my pak v tom největším slejváku... No to nééé, škoda mého epického talentu pokračovat, mě nasrali!