Den 172. - co nikdy nepochopí?

Tak kupř. podstatu výrazu EFEKTIVITA, když nikdy nepochopí, že správně cíleným (což by nebyl nejmenší problém) zvýšením měsíčních provozních nákladů dejme tomu o 1/5 lze prakticky okamžitě zvýšit výnosy o 1/4. Třebas dnes, opět jsme si vyhopkali do hor nahánět ovce - tentokráte jen ve dvou, tedy já a G., přičemž ostatní jezdili dole kaňonem v autech a sledovali nás, aby mi pak ta ohavná bába s dědkem řekli, kdeže mě všude viděli, ať nelžu, že tam jsem teda nebyl!

Nevím, co děláte ve volných chvílích, ale hádám, že ovce po islandském Mordoru nenaháníte. Nuže, já sám jsem dostal za úkol dohnat asi půl kiláku vzdálené trio ovcí, jež mi hned nato zmizelo za horizontem. Ale vizuální kontakt jsem (i díky běžecké vložce) ještě navázal, nicméně po dvou vyčerpávajících hodinách nahánění přišlo na řadu dvouhodinové hledání. To už jsem těm držgrešlím v duchu tak neskutečně nadával, proč neřekli/nenajali min. ještě 2 lidi, že bylo velice vhod, že byli na míle daleko. Ono je to vcelku prosté - jeden člověk je v otevřené krajině oproti triu ovcí prakticky bezmocný, neb vykryjete úhel cirka 90 stupňů a ty bambule si můžou pobíhat směle dál, kam se jim jen zlíbí. Ale vysvětlujte jim to!

Největší paradox přitom je, že jen za mlíko měsíčně vydělají na naše min. 200 tis., přitom chodí jak totální nuzáci, všude ale ne-sku-teč-ný bordel a žerou ty nejlevnější šlichty. No tak to si ty peníze asi rvou do těch svých vikingských prdelí, ne? Ne, ne , ne, nechápu!!!

         Aspoň že mi Lórey jr. dokáže spravit chuť! Bohužel zatím je krmena ona mnou :-)