Den 150. - řemdih vs. stěrač

Po delší době jsem schytal od Hyrny slušnou spršku. A hádejte čeho? Ty krávy totiž nevědomky velmi úzce kooperují takovým způsobem, že když jedna během dojení zvedne stavidla (prostě se rozechčije, jak když prokopneš sud), sousední dojnice začne švihat ocasem, by ti ten chcanec rozmetala přímo do ksichtu! Tady se nabízí otázka, co je horší resp. účinnější zbraň.                                      1. Chcánky/stěrač? Jako biologická zbraň určitě, už ve středověku po sobě znesvářené strany katapultovaly močůvku aj. hnusy. Ovšem tu je zapotřebí min. 2 dojnic, by jedna odtékala a druhá rozmetala, jedna kráva to sama jednoduše nezvládne.                                                                     2. Samotný ocas/řemdih? Nevím, jestli jste viděli kraví ocásek, jeho koneček, kterak vypadá, když má jeho hrdá nositelka na hovnech ustláno. Prvotřídní řemdih, dalo by se říci. A tím, vážení, když dostanete do oka, no pěkných pár minut nevidíte a někdy se vám na tváři objeví i baterka. Už husité věděli, že na těžce obrněné protivníky platí jednoznačně více takováto fidlátka oproti lehkým sečným/bodným zbraním.                                                                    REMÍZA - toť můj finální verdikt, ideálně, když se výše uvedené zkombinuje a hubu máte po večerní šichtě jak od chcánek, tak i od hoven. Ještě maličkost na závěr - se narodilo 4. tele a opět tuhé, čili jsme ho nechali ležet pod mamkou, ať si ho olíže a jsem zvědav, kdy ho vylifrujem za barák...