Den 141. - kráva vs. "kráva"

Vážně nevím, jak to nazvat, tento zdejší fenomén. Emancipaci to totiž hravě překonává, a tak jsem vymyslel výraz "isolandace." Jde o to, že se těch 10 století isolace musí jednoznačně někde odrazit, a to především u žen! Dneska řádila po delší době S., když se objevila ve vratech od kravína celá mokrá, rozdrbaná, ale hlavně vysmátá. Se sama pokoušela narvat krávě do chřtánu flašku s meducínou... To jsem se musel pousmát i já, neboť stačilo jediné slovo a pomohl bych. V této branži jsem už skoro velezkušený, když jsem jakési glyko-energetické drinky cpal do kravek bez apetítu po několik týdnů. A to Vám povím, není žádná sranda, chce to pořádnou páru! Je potřeba hlavu zalomit přes trubku jednou rukou a druhou to do ní lejt. Pak je tu ještě lano, kterým se dá ta hlava přikurtovat, ale to S. zásadně nepoužívá, protože je prostě soběstačná a zabralo by to víc času. Mě napadá jediný výraz: debilita. A takhle je to tu se vším pořád a dokola.

Jo a já dnes dostal páčidlo a rozflákal jakousi plechovou chodbu, kudy dojnice ženeme na pastvu. Prý se jedná o začátek stavebních prací, no tak budiž. A aby toho nebylo málo, teď se tu porvaly hned 3 čuby! Týra to odnesla s dírou v čumáku a ostatní feny jen s oslintanými krky. Ale jako dostat 3 ženský od sebe - takřka nadlidský úkol...