Všechna auta, co tu máme, jezdí na dísel, který koštuje cca 260 ISK/litr, což je asi 40 Kč, tedy dost! Zejména zde se projevuje bezbřehá zabedněnost a debilita Hjardarfellanů (vlastně všech Islanďanů, co jsem poznal), kteří nikdy na méně jak půl hodiny nezhasnou motor. Čili realita je taková, že traktory si tu běží na volnoběh denně dejme tomu o hodinu déle, než by musely, a osobní auta nasbírají další půl-moto-hodinku k "dobru". Paradoxem až na půdu je, kterak "má" rodinka škudlí absolutně na všem (i na hajzlpapíru - beztak ho bába po večerech tahá z fekálu a suší), a přitom za naftu s takovou měsíčně přijdou min. o 500 Kč. Už slyším jejich argumenty, kolikže se spálí opětovným startováním a opotřebovává autobaterie, nicméně je tu i ono životní prostředí... Na to tady ale nikdo neslyší (rozuměj: naprosto sere), když ovce berou jako málem svoji největší pýchu, přičemž je to nejbrutálnější devastační zlořád a úhlavní nepřítel krajiny.
—————