PŘIOSTŘUJEME!

Dopo po dojení jsem všem těm zosobněným reklamám na štědrost řekl, že s tou prací tady s okamžitou platností končím, ať si naserou! G. ze sebe soukal, že je to unfair, bába zas vybalila nějaké cifry, S. se dekovala v průběhu té bájo rozpravy, no a dědek neměl šajnu, proč zvyšuji hlas, neb anglicky umí jak já islandsky.

Pak jsem očekoval jízdní řády, zjistil, že jsem totálně ve prdeli, prdeli islandské, a že nejbližší busy (6 km odsud) jezdí třikrát v lichý měsíc v létě jen za úplňku. Čili jsem to zas odvolal, ILB mi za to nabídla papriku, ukázala výplatní pásku, po které jsem se dovolával od května, S. se učesala, no a dědek mi podal bramboru. A jsem v tom zase, rodinná idylka jak od té Steelové...

Co tím chtěl proklatý básník říct? Že bydlet se zaměstnavatelem na Islandu je horší trestnice v Sing-Singu... Není kam a není jak!