... jsem oslavil stylově 14-tihodinovou směnou, během níž se udál bezva dialog:

G: "Watch this cow! Will be borned very expensive calf!"

Z: "Jasný, no problemo, amigo, I will do my best, neuč starýho orla lítat..."

G: "Then pull him out and bring to cow´s head to lick it!"

Z: "Ses posral, ne, ale OK, Jáu (islandsky ano), I will give birth to the best bull ever."

Pak se Gunnar zdekoval a začaly vykukovat kopýtka a jazyk... Více zítra :-)

Protože v celé střední a východní Evropě řádí tropy, protipólem budiž Island, kde nastala prozatím nejpřísnější fujavice, jež by v Česku ona vedra s prstem v nose ve všech médiích hravě zastínila. Na přilepšenou jsem ještě takřka skalpoval promrzlou Freju (snažíce se někde schoulit), když dostala ve výskoku dveřmi od Nissana přes palici. A taky už mi dochází dírky na pásku, neb energetický výdej cca 2x převyšuje množství pozřeného ekvivalentu.

U večeře řádí největší škrt starý Gudjartbur, když už potřetí v týdnu z celofánu rozbaluje týž plech toho nejlevnějšího piva. Mimoto má na stole vlastní ale opravdu nechutný papírový ubrousek z úterý, kterým třikrát denně utírá vše, co ostatním odpadne od huby. Však i jeho prostoprstý syn Aorta (či jak se jmenuje) , který odešel na studia poté, co si ufiknul malíček, se vyvedl, když při budování jeslí ukázal se býti skvělou posilou, tak kupř. jako kůl, aby ten krmelec nespadl.

V Česku prý třicítky, tady těsně nad nulou, orkán a chcanec, čehož jsme využili k opravě traktoru pod širým nebem - luxus! Díky jehňatům Harpa naštěstí nestíhá "vařit", a tak se ládujem polotovary, jako jsou vařený (oběd) a rozvařený (večeře) nakousaný luncheon meat atp. I díky chcanci jsem dnes 5x zapadl s trakorem a náležitě promokl, pročež mě zítra ráno uvítá grandiózní rýmička, v lepším případě.

Jsem zdrchaný, jdu bucat.

Jinak klasika: kydání, krmení, dojení, kydání, Case, Ford, krmení, kydání, Massey Ferguson, krmení, dojení, kydání