Poležel jsem si až do 8:30, protože co? Protože jsem si vzal volno! No, volno, prostě jsem se na ten dobytek, však víte co. Dnes dostaly zabrat místo paží a žaludku ťapičky, poněvadž jsem takticky před obědem a kydáním prchnul na Raudakúlu, ostatně více ZDE!

Náádhera, teď jsem se ještě vykecal z večeře, že jsem only thirsty, i když hladeček by byl, ale nechci si kazit povedený den.

Venku krásně, sluníčko nabývá na síle, čerstvý větřík, leč vanoucí jen zlehka, no a najednou workoholik Gunnar s nepromokavým mundúrem a slovy: "Denek, meira skíta, chacha!" Posléze přiváží wapku, do ruky dostávám ochranné brýle a jsem vyslán na hromadu hoven za rohem. Áha, Zdenda jde zas do sraček. Tentokrát jsem si i hlasitě zaláteřil, neb wapka vyhazovala pojistky, hovna mi kazila imidž takového toho severského drsňáka, co se bojí jen prázdné lahve, a jakmile mi ovčí a býčí srance překryly hledí a vyplombovaly veškeré řezáky, jal jsem se ku obědu pěkně vybarven a vyvoňán hrnouti... Zdravě nabuzen (ještě od hoven) jsem u stolu bez bázně a hany vybalil, že zítra má být fajně a mažu do hor za domem. Což zákonitě vyvolalo diskusi (asi o drzé spodině, co si moc vyskakuje na cizím panství), z níž jsem byl okamžitě vyčleněn, a když už jsem spořádal ten kus teplého masa, vlažné omáčky a rozvařené brambory, dostalo se mi i odpovědi - já!

Źili, byli syn a bába. Jednoho dne Gunnar zapustil krávu, které po čase vyrostlo v děloze tele a bylo převeliké. Snažil se ho vytáhnout. Tahal, tahal, ale nevytáhl. Přivolal si tedy na pomoc Harpu. Harpa se chytla Gunnara, Gunnar telete a tahali, tahali, ale nevytáhli. Přivolali si tedy Zdendu, jenž dostal lano, a tahal a tahal, po hovnech klouzal, ale nevytáhl. Tak pak kurva pořádně zabrali fšici a tu zdechlinu konečně vytáhli!

No málem jsem se poblil - smrad, kráva byla skoro vejpůl, Harpa mě ohodila placentou a teď se ten chudák válí za barákem na hnoji... Někdy příště o velikém hříběti, což byl vlastně jakýsi prequel, jen doplněný o červíky, více černé krve a traktor.

Po měsíci civilizace - dědina Borgarnes - a Vínbúdín, to je slast! Narval jsem do pupíku právě přikoupeného Faxeho, ve "městě" si založil účet, zažertoval s tamější dobře živenou buchtou, že mojí pracovní pozicí je "hop" (pro blbečky je to poskok), což však zas nikdo nepochopil... Načež jsem si pustil hubu na špacír a jal se debatovat o přesčasech. Z čehož vzešlo, že nebudu platit nájem a žrádlo a dostanu víc volna, tak snad ten kompromis nabude jasnějších kontúr a já budu bohatý a mít spoustu piva!

Nejprve jsem zašprýmoval na téma barbecue, že krávy a koně, jež kradou, v ČR dáváme do párků. Boha jeho, to byla psina! Nepochopil to ani Gunnar, ani Sirry, natožpak Diddy. Posléze jsem tu žertovnou atmosféru ještě vyšperkoval svým veskrze hrdinným činem, když jsem po odkoukání (od Gunnara) toho správnéhu grifu (kterým se zjišťuje, zda je kráva dokonale vysáta, Jatle zkušeně hrábnul na vemeno - no prostě jí vlepil montrózní lepanec mezi nohy - a konstatoval: "Not finished yet, vole, plesknu a vidím, ne!", což bylo samozřejmě blbě! No až jsme se za břichy popadali, takovou bžundu si tu užíváme...