Den 188. - islandita

Jakožto samozvaný deziluzionista (ano, snažím se vy(z)vracet zaryté iluze o Islandu) objevil jsem u zdejších Hjardarfellanů vlastnost, kterou nelze nazývat jinak než "islandita." Něco mezi debilitou, diletantstvím a vypatlaností. Tato se projevuje kupř. tak, že na vás bába řve, abyste nevylili do dřezu ni zrnko ovsa, zatímco venku na větru dešti tady hned za barákem si spokojeně hnije bednění pro betonáž v hodnotě min. 300 tis. ISK (asi 50 tis. našich). A to nemluvím o tom, co vše lze v těch haldách bordelu všude kolem najít!!!

Poslední dny se nemohu dočkat večera, neb blízká tlaková výše krásně vyčistila oblohu a ta nabízí ale nekompromisně nejúchvatnější divadlo, co jsem kdy spatřil. Ano, jedna aurora střídá druhou a tu zas třetí, a když přijde na řadu mihotavá pomíjivá červená, tak to je teprve luxus, koukejte!